Na 13. listopad připadl Světový den laskavosti, do kterého se v České republice zapojilo na 400 základních škol, víceletých gymnázií, volnočasových institucí, dětských domovů. Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče v Nejdku navštívíla třída 9.A ze Základní školy Karlovy Vary, Krušnohorská 11. 

Žáci připravili a vyrobili za pomoci pana Zemana vonné svíčky. V rámci pracovní činnosti a výtvarné výchovy s vyučujícími zhotovili přání a napekli cukroví. Vše pak během návštěvy předali osobně personálu a pacientům zařízení. Zároveň měli příležitost si prohlédnout budovu v Nejdku, popovídat si s ředitelkou paní Olgou Pištejovou, Dis., a také s některými obyvateli pečovatelského domu. Žáci si odnesli nevšední nezapomenutelné zážitky a zkušenosti.

Článek žáků po návštěvě Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče v Nejdku

Když nám pan učitel povídal o tom, co nás čeká, byli jsme vyděšení ale i nadšení. Vlastně jsme si o tom neustále povídali mezi sebou.
Poté nás přijela navštívit ředitelka Zařízení následné rehabilitační a hospicové péče REHOS- Nejdek, aby nám povyprávěla o léčebném zařízení v Nejdku. Všichni byli zvědaví, o čem nám vlastně chce vyprávět. Čekali jsme takovou tu typickou přednášku, ale nebylo to tak. Přivítala nás milá paní, která si s námi chce povídat, ale ne jako ředitelka, ale jako paní, která nám přišla předat úžasný názor ohledně rodiny, starání se o své babičky a dědečky, o stáří a smrti. Bylo to zajímavé téma, o kterém už se dnes moc nemluví nebo spíš o něm mluvit nechceme. Ale jak řekla sama paní ředitelka, je to naprosto přirozená věc, o které by se mělo mluvit a respektovat ji. Musíme upřímně celá třída říct, že jsme se s chutí pustili do tvoření dárečků v podobě svíček a cukroví, které jsme při návštěvě zařízení předali společně s kytičkou pacientům a personálu.

V pondělí, když jsme se měli podívat do léčebny, jsme se možná všichni trochu báli, protože jsme s ničím podobným dosud neměli zkušenost. Nakonec úplně zbytečně. Samotná budova působila příjemně. Útulná a teplá společenská místnost nás prohřála stejně jako čaj a koláčky, které pro nás přichystali. Přivítat a popovídat si s námi přišla přímo paní ředitelka a v tom přivezla sestřička na vozíčku první ,druhou a třetí stařenku. Bylo milé poslouchat životní příbehy všech tří statečných žen. Náhle se jeden z našich spolužáků zeptal: "Líbí se vám tady?" Všechny tři ženy bez váhání odpověděly: "Ano." A není divu. Krásné prostory, výhled na les, dostatečná pozornost příjemného a úžasného personálu.

Bylo nádherné vidět ty usměvavé a veselé tváře obdarovaných pacientů. U dvou spolužáků se dokonce pacientky dojaly, což byl pro nás opravdu hřejivý pocit z dobré věci. Potom se paní ředitelka jedné spolužačky zeptala, zda by pomohla sešít pletené čtverce, aby mohli pacienty přikrýt, až třeba půjdou ven, což bylo hezké, že nám věří a svěří nám takovou práci. Na konci návštěvy se nejeden žák s nadšením zeptal: "A pojedem sem ještě někdy?" z čehož vyplývá, že nám setkání udělalo radost a líbilo se nám. Byl to pro nás velký zážitek a skutek, na který budeme dlouho vzpomínat. Děkujeme za takovou skvělou příležitost potěšit a pomáhat.

Kolektiv žáků 9 třídy Základní školy, Krušnohorská 11, Karlovy Vary. 

Show Gallery